Počátky národní házené ve Veselí nad Moravou

 Ke konci roku 1935, po neshodách v tehdejším AFK Veselí n. M., byl založen HC Veselí n. M. jako odbor kanadského hokeje. Z písemných materiálu tehdejší doby byl prvním předsedou HC Bohumil Navrátil, místopředsedou vrchní rada Gaďourek, druhým místopředsedou MUDr. Suchý a dalšími členy Dr. Prokeš, starosta Vajdík, Reichsfeld. Dalšími funkcionáři byli pánové V. Václavek st., J. Václavek, O. Caletka, J. Lehnert, K. Pötzl, Koudelák a Strachota.

Během doby se ve výboru objevila další jména jako: Jaroslav Tomeček, Jindra Pšurný, František Konečný, František Míček, František Bílek, Josef Kozumplík, Karel Holek, Vl. Václavek ml., Hlásenský, Böm, Andrýsek, Martykán, Višňovský a Michalík.

Po úmrtí první předsedy B. Navrátila se ujal této funkce pan Ferdinand Sladký a s ním i další noví činovníci: Šercl, Kocián, Babiš, Fojtík, František Čech st., František Čech ml., Smištík, Brandalík, Blahák, Šturm, František Holek, Příhonská, Lovecký.

Po odboru ledního hokeje vzniká při HC i odbor házené, na jehož vzniku měl velkou zásluhu profesor tehdejšího reálného gymnázia ve Strážnici prof. Klapetek, který v hodinách tělesné výchovy a ve volných chvílích učil studenty pravidlům a kouzlu naší původní české míčové hry – házené.

V tehdejší době se házená hrávala ve všech okolních obcích, a tak vznik veselského oddílu dal turnaj házené ve Strážnici. Prvním brankářem byl Zdeněk Gevěra, na obraně hrávali Holek, Bačík, Stašek, v útoku se střídali František Čech, Leitgeb, M. Procházka, Chovanec, Kozumplík, Holek. Toto mužstvo doplňované postupně dorostenci (Melichárek, Grund, Požárek, Bauer, Kocián, M. Čech, M. Procházka) pak v pozdějších letech úspěšně reprezentovalo naše město.

Počátky české házené žen spadají také do let první republiky, kdy vyznavačky této hry byly členkami místní sokolské jednoty. Kolektiv tohoto družstva tvořili: Valíková, Všetulová, Chmelařová, Čechová, Obdržálková, Malotová a Hercogová. Tehdejším trenérem byl Josef Gazárek. Dalších záznamů o tomto družstvu již bohužel není.

Veselská házená rychle sílila a ze starých písemných materiálů se dozvídáme, že na podzim roku 1941 byla v řádných soutěžích zastoupena družstva mužů i žen HC Veselí n. M., kdy hlavním propagátorem ženské házené byl především F. Čech, funkci trenéra vykonával J. Strachota a vedoucí odboru ženské házené byla F. Příhonská.

V roce 1943 se muži HC kvalifikovali do zemské divize a v roce 1944 se ve Veselí n. M. podařilo zorganizovat velký pohárový turnaj za účasti nejlepších mužstev Čech a Moravy, který se stal malým mistrovstvím Protektorátu a v pozdějších letech i ČSR. Počet diváků byl tehdy odhadován na 6 000. O veselskou házenou byl tehdy velký zájem nejen v samotném městě, ale i v okolí. Hrála se vynikající házená, a proto i na mistrovských utkáních bývali dvoutisícové návštěvy.

V roce 1945 hrávalo mužstvo v sestavě: Zajíček – Holek, Příhonský, Bauer – Fr. Mička, M. Čech, M. Procházka, Gevěra, L. Klaban, L. Zajíček, Grund, St. Kocián, A. Léska. Divizi skončilo HC na druhém místě a hrálo kvalifikační utkání o ligovou příslušnost. To se však podařilo až v roce 1946 omlazenému bojovnému kolektivu, a tímto postupem se uzavřela první etapa dějin národní házené ve Veselí nad Moravou.

10. srpna 1947 zahynul tragickou smrtí vynikající hráč veselské házené František Mička. Jeho těžká ztráta vedla k sestupu z první ligy zpět do divize. Na sokolovně se pak ještě odehrálo mezizemské utkání Čechy – Morava, jehož čestným hostem byl známý reportér Československého rozhlasu Josef Laufer. Hráči, kteří zůstali (Bauer, Zajíček, Klaban, Rychlík, Léska, L. Holek, Janásek, Peroutka, Kocián, Bečka, Koudelka), nedokázali udržet oddíl nad vodou, a tak na podzim roku 1949 dočasně končí slavná éra veselské házené.

 

Obnova veselské házené

 

Příchodem pana Lubomíra Bauera z vojenské prezenční služby v roce 1952 započala nová kapitola veselské házené. Tento obětavý hráč složil znovu družstvo mužů národní házené. Staronové družstvo mužů tvořili hráči Bauer, Čech, Zajíček, Janásek, Klaban, Rychlík, Bečka, L. Řičica, J. Řičař, St. Kolůch, J. Kovalčík, L. Žák, J. Koryčanský, Tomeček, Hlúšek, Hynut, Boháček, Přibyl, Všetula. Toto družstvo prohrálo za umělého osvětlení v Uherském Ostrohu utkání s mistrem republiky ÚDA Praha těsně 11:13. Tento výsledek dával veselské házené naději do budoucnosti.

V roce 1954 byl vrcholem sezony turnaj v Rokytnici, kde veselené porazili i prvoligové mužstvo Spartak Gottwaldov 6:4 a obsadilo tak 4. místo. Dalším úspěchem bylo druhé místo na domácím 1. ročníku pohárového turnaje za Spartakem Přerov.

V tomto roce měl oddíl i velmi agilní družstvo dorostenek s Melichárkovou v brance, na obraně hrávala Adlerová se sestrami Winklerovými. V útoku se střídali Máčalová, Poulová, Janásková, Bílková a Horáková. Později přibyli další: Lehnertová, Černá, Hanáková, Pavlicová, Přibylová, sestry Studničkovy, Zubatá, Holková, Salčáková, Andrlíková a Gajdoščíková. Po skončení činnosti tohoto družstva nastává dlouhé období, kdy náš oddíl neměl v ženských složkách zastoupení.

V roce 1956 si veselské mužstvo vybojovalo postup do divize, která byla po reorganizaci přejmenována na druhou ligu. V těchto sezonách hrávali Nováček, Tyllich, Čajka, Bauer, Rychlík, Všetula, Salčák, Korejčík, Kovalčík, Peroutka, Řičař, Přibyl, Horký, Bednář, Šimko, Kettler, Knotek, Klaban, Hurtík. Na turnaji v Praze dosáhlo Veselí na bronzovou příčku, ale v mistrovské soutěži sestoupilo do krajského přeboru.

V sezoně 1958/1959 obsadilo veselské mužstvo jen druhou příčku, ale již příští rok zvítězilo v přeboru kraje, ale do vyšší soutěže však díky reorganizacím nepostupuje ani v dalších letech.

Po návratu obránce Stanislava Čajky a útočníka Zdeňka Janouška z prvoligového Dvora Králové začíná úsilí o návrat do druhé ligy. Zimní přípravy se ujal Z. Janoušek. Došlo k podstatnému zkvalitnění tréninků, avšak v cestě do druhé ligy stál Veselanům celek Chropyně.

Tento postup se zdařil v sezoně 1964/1965 družstvu v sestavě Josef Lovecký, Jaroslav Zajíček, Stanislav Čajka, Karel Slavík, Vlastimil Knotek, Zdeněk Janoušek, Ing. František Všetula, Vladimír Salčák, Miroslav Dratva, Vlastimil Kettler, Zdeněk Bednář. Byl to ten nejhezčí dárek k oslavám 30. let české házené ve Veselí nad Moravou.

Ve druhé lize skončila TJ Lokomotiva Veselí na 8. místě. Nastupovala nová generace vychovaná Stanislavem Čajkou v čele s kanonýrem Miroslavem Smetkou a jeho dalšími spoluhráči z dorosteneckého družstva Ivanem Myslivečkem, Františkem Bártkem, Josefem Šimkem, Janem Bártkem, Zdeňkem Chovancem, Petrem Vorálkem, Vojtěchem a Pavlem Šimkovými, Ladislavem Taranzou. Dále hrávali F. Olejník, Ing. F. Motyčka, Alois Cvek, K. Škára, L. Řehák a další. V tehdejší NDR sehrál druholigový tým Veselí několik handbalových zápasů s prvoligovým celkem Lokomotive Peitz – Turnow.

V tomto období působili ve výboru tito funkcionáři: předseda Jaroslav Řičař a členové Zdeněk Janoušek, Ing. František Všetula, Lubomír Nováček, Zdeněk Češka, Lubomír Bauer, JUDr. Zdeněk Duchoň, Stanislav Čajka, Vladimír Salčák, Břetislav Rychlík, Ing. František Motyčka.

V následujících letech naši házenkáři úspěšně působili ve druhé lize. V roce 1969 byli sedmí, v sezoně 1970/1971 šestí, o rok později čtvrtí a v letech 1972/1973 pátí. Po dobu působení našeho oddílu ve druhé lize nastupovali k zápasům tito hráči: brankáři P. Žádník, J. Zajíček, R. Kotásek, P. Vorálek, M. Provazník, Jan Šimek (Švéd) a F. Chmelař, obránci S. Čajka, J. a P. Bártkovi, P. a V. Šimkovi, Karel Slavík, L. Tomšej, J. Sukop, útočníci M. Smetka, Josef Šimek, I. Mysliveček, F. Bártek, O. Vik, L. Taranza, F. Hostýnek a J. Malík.

Při reorganizaci soutěží byla z ekonomických důvodů druhá liga zrušena, a tak se od podzimu roku 1975 hrála jen první liga a krajské přebory. Vítězové krajských přeborů postupovali do kvalifikace o první ligu. Z této kvalifikace, hrané v rámci jednoho turnaje, postupovali pouze první dva celky.

V roce 1975 bylo na sokolovně vybudováno nové hřiště s asfaltovým povrchem. Pod vedením Ing. Františka Všetuly byly provedeny všechny přípravné práce potřebné pro položení nového povrchu.

 

 

 

Znovuvytvoření ženské házené

 

Pod vedením zkušeného trenéra Pavla Šimka se vytvořil v roce 1970 kolektiv žákyň, který se stal v pozdější době základem obnovené ženské házené v našem městě. Pod jeho vedením zde hrávali: Jiřina Benešová, Růžena Beková, Marie Břečková, Jaroslava Čechovičová, Eva Fojtíková, Marie Tvrdoňová, Heda Holková, Dáša Knotková, Alena Matušková, Eva Pavlicová, Ludmila Procházková, Jarmila Řičicová, Marie Sukopová, Věra a Zdeňka Schneeweisovy, Ludmila Šmídová, Jana Kotásková, Marie Šimková, Ludmila Šimková, Jaroslava Šivlová, Olga Tomečková.

První zápas v této novodobé éře ženské házené byl sehrán 18. 4. 1971 na turnaji ve Vranovicích. V další sezoně již žákyně obsadili v přeboru Moravy třetí místě. Později přešlo celé družstvo do dorostu a byl vytvořen nový kolektiv žákyň, kde hrávali Jana Hejlová, Jana Janoušková, Marie Mitáčková, Anna Glózová, Marie Chromečková, Růžena Řičicová, Růžena Petruchová, Marie Procházková. Trenéry družstva byli Pavel a Vojtěch Šimkovi.

V ročníku 1975/1976 se dorostenky umístily na přeboru republiky na pátém místě a o rok později na místě šestém. Kádr družstva tehdy tvořili hráčky J. Hejlová, Z. Schneeweisová, V. Kocůrková, M. Chromečková, J. Janoušková, M. Tomečková, R. Řičicová, L. Galušková a A. Glozová, M. Procházková, J. Holková. Trenéry družstva byli opět Pavel Šimek a Vojtěch Šimek.

 

 

 

Práce s mládeží – základ postupu do I. ligy

 

V roce 1975 se na sokolovně v rámci oslav 40. let národní házené v našem městě sehrálo utkání juniorů Morava – Čechy. Pod vedením trenéra Moravy Josefa Šimka tenkrát reprezentovali domácí celek Miroslav Smetka a Ladislav Tomšej. V dresu Čech hrál Petr Menšík, který v té době vykonával vojenskou službu v Dukle Most.

V těchto letech je třeba hledat kořeny pozdějších úspěchů, které byly dosaženy v práci s mládeží, kterou k pravidelnému sportování na sokolovně přivedli učitelé František Olejník a Stanislav Čajka spolu s Lubomírem Nováčkem. První mládežnický kolektiv z Veselí, který se probojoval do přeboru ČSSR bylo družstvo žáků vedené trenérem Josefem Šimkem, které hrálo v sestavě: R. Kotásek, D. Leitgeb – P. Říha, L. Tomšej, L. Chvála – J. Sedláček, J. Malík, F. Hostýnek, J. Králík a J. Válek.

V roce 1975 dosáhli nejcennějšího úspěchu dorostenci svou bronzovou medailí na přeboru republiky, dorostenky skončili páté, žačky šesté. V kvalifikaci o postup do první ligy patřilo mužům třetí nepostupové místo. V roce 1976 se pod vedením trenérů Františka Bártka a Františka Olejníka stali žáci v sestavě Emil Polách, Jiří Nejezchleba, Petr Pavka, Jiří Kotek, Lubomír Trávníček, František Laga, Antonín Bogár, Josef Bogár, Stanislav Procházka, Josef Daněk, Rostislav Bezděk, Antonín Chromeček, Libor Vaněček poprvé přeborníky republiky a byli to právě oni, kdo položili základ budoucího prvoligového družstva.

K vytoužené první lize vedla cesta přes neúspěšné absolvování šesti kvalifikačních turnajů a až na posedmé se nám podařilo do první ligy postoupit.

A bilance roku 1976 ? Úspěšná: 2. místo v krajské soutěži mužů, dorostenky šesté v ČSSR a již vzpomínaný historický první titul přeborníků České republiky starších žáků.

 V sezóně 1976 - 1977 obsadili muži v krajském přeboru druhé místo. Pomineme-li pozdější prvoligové roky, byl následující rok dosud nejúspěšnějším za uplynulé období. Žáci, dorostenci, dorostenky a muži získali tituly krajských přeborníků. V bojích o mistrovské tituly na republikových přeborech se dorostenci umístnili na 3. místě, dorostenky byly čtvrté (Chromečková, A. a J. Holkovy, Janoušková, Kocůrová, Procházková, Tomečková, Řičicová s trenéry Vojtěchem a Marií Šimkovými).

V roce 1978 dosáhli největšího úspěchu - titul Přeborník republiky - žáci, v historii oddílu již podruhé. Toto družstvo trénovali Stanislav Čajka a Lubomír Nováček, který navíc pracoval ještě u družstva mužů. V sestavě přebornického družstva byli hráči: Hostimil Prachař, Jiří Říha, Jiří Nováček, Ludvík Galuška, Hynek Fojtík, Josef Daněk, Stanislav Vašíček, Ivo Opravil, Lubomír Bauer, Igor Plašil a Jiří Šimek.Muži skončili na kvalifikačním turnaji o I. ligu na nepostupovém 3. místě. V této době měl oddíl veselské házené celkem 145 členů.

Rok 1980 byl ve znamení oslav 45 let házené ve Veselí nad Moravou. V té době pracoval v oddíle již delší dobu široký a obětavý funkcionářský kádr v čele s předsedou Zdeňkem Janouškem, jehož členové byli Lubomír Nováček, ing. František Všetula, Lubomír Bauer, Stanislav Čajka, František Bártek, Ferdinad Tyllich, Pavel Šimek, Antonín Seménka, František Olejník. V tomto velmi aktivním období, oddíl jako rozhodčí reprezentovali a nespočetné množství mistrovských i přípravných zápasů odpískali: Zdeněk Nikl, Antonín Seménka, Zdeněk Hudeček, Vojtěch Šimek a František Zálešák.

 Mimo samotné oslavy výročí, s bohatým sportovním i kulturním programem, připravil oddílový výbor na vynikající úrovni i Přebor republiky v kategorii starších žáků, první akci tohoto druhu na veselské půdě.

Starší žáci vybojovali v domácím prostředí úspěšně titul Přeborník ČSR. Družstvo bylo vedeno trenéry Pavlem Šimkem, Antonínem Seménkou a Františkem Olejníkem a hrálo v sestavě: brankáři - Radek Tyllich, Miroslav Lazar, obránci - Jaroslav Chudík, Pavel Olejník, Ivo Čáslavský, Pavel Tomeš, Petr Symerský, Libor Strouhal, útočníci - Radim Bystřický, Pavel Mífek, Karel Knebel, Petr Daněk, Lubomír Nováček a Karel Svoboda.

Cenný dárek k výročí oddílu přinesli dorostenci. V sestavě: Jiří Nejezchleba, Hostimil Prachař, Jiří Kotek, Petr Pavka , Lubomír Trávníček, Jiří Říha, Jiří Nováček, Rostislav Bezděk, Petr Tomeš, Hynek Fojtík, Lubomír Bauer, Rostislav Vašíček, vedení Josefem Šimkem a Lubomírem Nováčkem, získali pro naše město titul Přeborník republiky pro rok 1980.

Muži se však v tomto roce do kvalifikace o první ligu neprobojovali - skončili v krajském přeboru za Jihlavou na druhém místě.

Také další ročník soutěží 1980/1981 byl velmi úspěšný. V konečném účtování byli na prvním místě v krajském přeboru starší žáci, dorostenci a muži, mladší žáci skončili druzí, žačky a ženy na třetím místě. Z přeboru ČSR přivezli starší žáci pod vedením trenérů Pavla Šimka a Antonína Seménky opět zlaté medaile a titul Přeborníka ČSR obhájili v sestavě: Pospíšil Vítězslav, Lazar Miroslav, Chudík Jaroslav, Laga Josef, Čáslavský Ivo, Mrkva Josef, Mrózek Jiří, Mífek Pavel, Knebel Karel, Daněk Petr, Škopík Václav, Svoboda Karel, Kadubec Karel.

V závěru roku pak bylo toto družstvo žáků vyhlášeno nejlepším kolektivem mládeže okresu Hodonín.

    Muži tentokrát do první ligy nepostoupili jen díky horšímu skóre.

 

    Další rok byl ve znamení čistého hattricku starších žáků, když se v roce 1982 na pomyslný mistrovský trůn Přeborníků ČSR posadili potřetí za sebou. Trenérem tohoto omlazeného družstva byl František Bártek. Sestava mistrů byla: brankáři - Zdeněk Provazník, Vítězslav Mojžíšek, obránci - Ivo Čáslavský, Jan Tomeček, Josef Hnátek, Karel Kadubec, útočníci - Karel Svoboda, Michal Šťastný, Václav Škopík, Jiří Mrózek, Michal Bém, Petr Kozumplík a Michal Janečka .

 Muži skončili v kvalifikaci znovu na třetím místě a sen o první lize se znovu rozplynul.

Přebornický turnaj v kategorii dorostenců se hrál v roce 1983 ve Veselí a přinesl domácím pod vedením trenéra Pavla Šimka a Karla Knebela stříbrný stupínek. Starší žáci vyhráli krajský přebor a na přeboru republiky obsadili čtvrté místo. Mužům to v kvalifikaci nevyšlo ani po páté.

V sezóně 1983 - 1984 dorostenci téměř ve stejném složení a se stejným vedením získali opět stříbro na Přeboru republiky. Muži byli v kvalifikaci o postup do nejvyšší soutěže opět jenom třetí. Trenérem mužů v tomto období byl František Bártek.

K aktivitám oddílu národní házené Veselí, v těchto na činnost velmi bohatých létech, patřilo i pravidelné pořádání zimních halových turnajů ve sportovní hale Gymnázia ve Strážnici. Turnaje byly pořádány pro všechny kategorie.

Rok 1985 byl ve znamení oslav půl století veselské házené a jediného cíle: postupu do nejvyšší soutěže v kvalifikaci na domácím hřišti. Výbor pracoval v té době ve složení: Z. Janoušek, L. Nováček, P. Šimek, Fr. Bártek, ing. Fr. Všetula, L. Bauer, St. Čajka, K. Pavka, ing. Sv. Randa, V. Šimek a J. Malík.

TJ Veselí nasadila do krajského přeboru mužů dva vyrovnané týmy trénované Lubomírem Nováčkem a Josefem Šimkem, které obsadily absolutní čelo tabulky. Konkurence mezi A a B družstvem i společná příprava přinesla ovoce - o titulu krajského přeborníka si to rozdali veselané mezi sebou. Kvalifikace se hrála na Sokolovně a spolu s vítěznými domácími postoupil mezi elitu i Litvínov. Kádr TJ Veselí v historické době tvořili trenéři Lubomír Nováček a Josef Šimek, vedoucí družstva Lubomír Bauer, hráči Jiří Nejezchleba, Radim Kotásek, Vladislav Tomšej, Jan Tomeček, František Hostýnek, Petr Pavka, Lubomír Trávníček, Pavel Olejník, Jaroslav Malík, Antonín a Josef Bogarovi, Jiří Králík, Rostislav Bezděk, Petr Tomeš, Jaromír Říha, Radim Bystřický a Karel Knebel.

Nejlepším útočníkem kvalifikace byl vyhlášen Jaroslav Malík z Veselí nad Moravou a druhým nejlepším střelcem se stal Antonín Bogár z 31 góly, Jaroslav Malík vstřelil jen o branku méně. Kvalifikační turnaj byl po všech stránkách vzorně uspořádán a zásluhu na tom měli tito funkcionáři: Lubomír Nováček, Zdeněk Janoušek, Ing. František Všetula, František Bártek, Lubomír Bauer, Stanislav Čajka, Josef, Vojtěch a Pavel Šimkovi, Antonín Seménka, Zdeněk Hudeček, ale i všichni aktivní hráči a hráčky, kteří pracovali na úpravě sokolovny v přípravách na tuto událost.

Při vyhlašování nejlepších sportovců okresu Hodonín za rok 1985 byli naši muži vybráni mezi pět nejlepších kolektivů a Lubomír Nováček nejlepším trenérem okresu Hodonín.

Úspěchy se nevyhýbaly ani ostatním družstvům. Oddíl získal v roce 1985 pět titulů přeborníků Jihomoravského kraje z šesti možných. Mladší žáci a nečekaně i žáci starší získali na přeboru ČSR bronzové medaile, žákyně a dorostenci skončili v Přeborech čtvrtí.

Lze konstatovat, že rok 1985 se stal dosud nejúspěšnějším v poválečné historii národní házené ve Veselí nad Moravou.

V prvoligové premiéře skončili muži vedení trenérem Josefem Šimkem a vedoucím Lubomírem Nováčkem po podzimní části s 10 body na 8.místě. Umístění bylo hodnoceno všemi jako úspěšné a na Sokolovnu si našli cestu i diváci. Některým domácím zápasům přihlíželo až sedm stovek lidí.

Při svém premiérovém účinkování mezi elitou prvoligové družstvo mužů obsadilo nakonec osmé místo s vyrovnaným skóre 352:352. Mrzela však porážka s Plzní - Újezdem a remíza s Liticemi na domácí půdě a zbytečná těsná prohra v Přerově - Žeravicích. Návštěvnost jarních domácích zápasů neklesala pod pět stovek diváků.

V záložním - B mužstvu hráli a aktuálně dle potřeby byli někteří vybíráni i do ligového družstva, tito hráči A. Procházka a Z. Provazník - brankáři, L. Trávníček, J. Říha, L. Strouhal, I. Čáslavský, J. Kotek, P. Olejník - obránci, L. Bauer ml., J. Říha, P. Tomeš, L. Nováček ml., J. Mrózek, ing. St. Procházka a K. Kadubec - útočníci.

Ostatní družstva oddílu vyhrála v tomto roce vše, co se dalo. Všechna startující družstva se stala krajskými přeborníky. Bronzové medaile na Přeborech republiky získaly žákyně, starší a mladší žáci. Čtvrtou příčku obsadili dorostenci.

Kvalifikaci o nejvyšší soutěž absolvovaly rovněž ženy, které již delší dobu byly v kraji bezkonkurenčně nejlepší. Postup do ligy jim smolně unikl pouze vinou horšího rozdílu branek při rovnosti bodů s postupujícím družstvem. Druhé místo v kvalifikaci v roce 1986 je nejlepším umístěním Veselských žen v historii házené. Kádr družstva tvořily hráčky Věra Múčková, Marcela Malíková, Zdena Planá, Věra Bauerová, Jitka Kadubcová, Iva Miklíková, Olga Tomečková, Marie Tomečková, Jitka Čajková, Věra Leitgebová, Hana Nezvalová. Trenérem družstva byl Milan Doležal, vedoucím Vojtěch Šimek.

Oddíl národní házené TJ Veselí byl v roce 1986 pořadatelem PŘEBORU ČSR v kategorii žákyň. Tak jako v letech 1980 a 1983 a při kvalifikaci v r.1985 byl i tento přebor připraven členy oddílu na velmi vysoké úrovni, což je možné dokladovat pochvalným hodnocením nadřízených svazových orgánů, zúčastněných družstev i vyznamenáním ze strany OV ČSTV.

Výbor v té době pracoval ještě v osvědčené sestavě: Zdeněk Janoušek, Lubomír Nováček, František Všetula, Pavel Šimek, Lubomír Bauer, Antonín Seménka, Radim Kotásek, Vojtěch Šimek a Jaroslav Malík. Jako trenéři dále působili: Stanislav Čajka, František Bártek, Zdeněk Hudeček, Milan Doležal, Věra Můčková, Jitka Kadubcová, Anna Jánošíková, Věra Leigebová, Iva Miklíková.

Jaroslav Malík byl v závěru roku 1986 vyhodnocen nejlepším sportovcem okresu Hodonín.

Příprava na nový ligový ročník 1986/87 byla poznamenána problémy s obsazením místa trenéra. Výbor byl nucen přistoupit na kompromis a trénování ligového celku převzal od podzimu 1986 dosud aktivní hráč, obránce Vladislav Tomšej. Úroveň hry mužstva pak podle výroční zprávy klesla, přesto stačila po podzimní části druhé prvoligové sezóny na deváté místo, aktivní skóre a 10 bodů. Muži skončili ve své druhé prvoligové sezóně stejně jako rok předtím osmí. Získali 20 bodů a skóre bylo o pouhý gól pasivní 366:367. Jaroslav Malík byl v tomto ročníku na druhém místě ligových střelců a v závěru roku byl opět vyhlášen jako nejlepší sportovec okresu Hodonín.

Mimořádně se v roce 1987 opět dařilo mládeži, která pokračovala v obligátním získávání krajských titulů. Zaskvěly se především starší žákyně, které sezónu korunovaly ziskem zlatých medailí mistryň České republiky.O tento úspěch se zasloužili: především trenérka Věra Múčková, které pomáhal vedoucí družstva Pavel Šimek, a hráčky brankářky - Petra Punčochářová, Karolína Buriánová, obránkyně - Hana Stuchlíková, Pavla Šimková, Andrea Jílková, Pavlína Junaštíková, útočnice - Andrea Kohoutková, Anna Všetulová, Lucie Bártková, Gabriela Súkupová, Blanka Kočičková, Martina Kučerová, Karina Lenhartová. Petra Punčochářová byla vyhlášena nejlepší brankářkou Přeboru republiky, Andrea Kohoutková pak nejlepší útočnicí Přeboru.   V závěru roku byly pak veselské žákyně při vyhlašování nejlepších sportovců okresu Hodonín vyhlášeny nejlepším kolektivem v kategorii mládeže.

Dorostenci dosáhli po několika letech medailového půstu na republikový bronz, starší žáci byli stříbrní.

Prvoligoví muži pokračovali v soutěžním ročníku 1987-88 podle dobových materiálů v sestupném trendu výkonnosti. Po podzimním osmém místě, kdy došlo k opětovnému střídání trenérů a družstva se znovu ujímá Josef Šimek, se jim na jaře vůbec nedařilo a ve své třetí prvoligové sezóně obsadili desátou příčku s 15 body a skóre 295:358.

V Přeboru ČSR 1988 obsadily žákyně čtvrté místo a dorostenky páté. Společně se stabilně dobře hrajícími ženami (2.místo v KP) byla ženská část oddílu úspěšnější mužské.

V závěru roku 1988 byl Josef Šimek při vyhlašování nejlepších sportovců vyhodnocen jako nejlepší trenér v okrese Hodonín.

V této době dochází k podstatnému omlazení i ve funkcionářském týmu. Do výboru přicházejí noví členové a to ing. Stanislav Procházka, Jitka Kadubcová, ing. Josef Planý a dále ve výboru pracují Lubomír Bauer, Antonín Seménka, Jaroslav Malík, ing. Radim Kotásek a Pavel Šimek, který se ujal funkce předsedy oddílu.

Rok 1989 nebyl pro veselskou házenou zrovna příznivý. Družstvo mužů dokázalo získat pouhých 7 bodů a skončilo v první lize na posledním místě. Čtvrtý ročník nepřetržitého účinkování v nejvyšší soutěži pro nás skončil sestupem. Během čtyřletého ligového působení se v družstvu mužů vystřídalo velké množství hráčů, bylo však málo těch kteří vydrželi být oporami po celé toto období.

V pravidelných soutěžích mělo Veselí v roce 1989 celkem 11 mládežnických družstev - většina z nich patřila již tradičně v rámci kraje k absolutní špičce.

Nejvýrazněji se prosadilo družstvo žákyň vedené trenérkou Jitkou Kadubcovou, které po vítězství v krajské soutěži prošlo suverénně i přeborem ČR a získalo titul PŘEBORNICE pro rok 1989.

Dorostenci získali na přeboru ČR bronzové medaile za třetí místo.

Družstvu mužů po zimní části sezony 1989/1990 patřila v krajském přeboru první příčka, která ale neodpovídala naší předváděné hře. Citelný byl rovněž značný divácký odliv. Na mistrovské zápasy chodilo v té době 200 – 300 diváků.

V kvalifikaci o opětovný postup do nejvyšší soutěže obsadilo naše družstvo druhou příčku za Jihlavou a tím si zajistilo přímý postup do nově vzniklé II. ligy.

V kádru mužů byli tito hráči Jíří Nejezchleba, Zděněk Provazník, Vítězslav Mojžíšek, Antonín Procházka, Pavel Olejník, Michal Stánec, Petr Symerský, Tomáš Nasku, Rostislav Jánošík, Josef Bogar, Jaroslav Malík, Radek Štos, Karel Knebel, Vojtěch Kostelanský, Stanislav Procházka, Jiří Mrózek, Robert Pechal.Trenérem byl aktivní hráč obrany Milan Doležal.

V této sezoně se stali dorostenci mistry ČR pod vedením trenéra Josefa Šimka a vedoucího družstva Karla Knebela v sestavě Jaroslav Miklenda, Marcel Hartman, Roman Pešek, Petr Mikuláček, Marek Kostelanský, Robert Gál, Radim Studnička, Jiří a Patrik Pechalovi, Michal Čajka, Radim Peša, Zdeněk Studnička a Dušan Vlach.

Ženy postoupily do kvalifikace o 1.ligu, kde skončily páté. Jitka Čajková byla vyhlášena nejlepší obránkyní soutěže a její kvality nejlépe dokumentovala i nominace do družstva Moravy k výběrovému utkání Čechy - Morava.

V soutěžním období 1990/1991 se ujala vedení družstva mužů po odstoupení Milana Doležala trenérská dvojice Josef Šimek a Lubomír Nováček.

V nově zavedené druholigové soutěži, kterou vytvořili přední celky ze severní Moravy, východních Čech a jižní Moravy však výkonnost týmu dále stagnovala, muži zklamali zejména v její podzimní části. Po podzimu byli na 8 místě se čtyřmi body a na stejném místě skončili i po jarní části, když získali celkem 13 bodů a skóre 286:304. V druholigové soutěži se udrželi jen díky tomu, že do 1.ligy postupovali dvě družstva. Nejlepším střelcem Veselí byl v tomto soutěžním ročníku Josef Bogar s 89 góly (8.místo ve skupině) a dále Jaroslav Malík a Stanislav Procházka s 55 góly.

Družstvo žen mělo výborný vstup do oblastní soutěže a po podzimu bylo na prvním místě s plným bodovým ziskem 20 bodů a brankovým poměrem 136:58, na jaře však jejich výkonnost poklesla a skončily v soutěži až na 3.místě za Jihlavou a Vémyslicemi s 34 body a poměrem branek 264:138.

Ještě lépe se vedlo dorostenkám, které po podzimu byly v čele tabulky, vedení dokázali udržet i po jarní soutěži i když jen lepším brankovým poměrem, a postoupily do Přeboru ČR. Tam se jim dařilo již méně a skončily na 6.místě.

Stejně jako dorostenkám se vedlo v soutěži i dorostencům, kteří rovněž zvítězili v oblastní soutěži a v přeboru se umístili rovněž na 6 místě.

Družstva starších žáků i žákyň si vedla v soutěži stejně, obě skončila v celoroční soutěži oblastního přeboru na třetím místě a neprobojovala se do finálových turnajů o přeborníka kraje.

Nejlépe si v soutěži vedlo družstvo mladších žáků, vedené trenéry Seménkou a Menšíkem. Ti v sestavě J. Holomek, P. Konečný, L. Soukup, D. Brychta, M. Okénka, Vl. a T. Vajglovi, R. Běhal, P. Daněček, R. Menšík a Fr. Hartman nejenže zvítězili v oblastní soutěži, ale i na přeboru ČR odvedli dobré výkony a přivezli pro Veselí stříbrné medaile za druhé místo, když uhráli 8 bodů a skóre 63:47.

Do nového ročníku soutěží 1991/92 nastupovalo družstvo mužů Veselí v druholigové soutěži opět s novým vedením. Trénování mužů se ujal aktivní hráč Jirka Nejezchleba, vedoucím byl Petr Menšík.

K dispozici měl hrající trenér tento kádr: Vítězslav Mojžíšek, Pavel Olejník, Petr Symerský, Michal Stánec, Josef Bogar, Robert Pechal, Radek Štos, Karel Knebel, Jaromír Říha, Vojtěch Kostelanský.   V některých zápasech ještě vypomáhal obránce Petr Pavka.

V podzimní druholigové soutěži se projevila zlepšená hra obrany. Družstvo získalo 9 bodů a umístilo se na šestém místě. Střelecky se na podzim mimořádně dařilo Jaromíru Říhovi.

Po jarní části II. ligy skončili muži nakonec na třetím místě tabulky se ziskem 23 bodů a celkovým skóre 306:275. Nejlepším střelcem Veselí byl Radek Štos, Josef Bogár a Karel Knebel ml.

Muži B skončili v krajském přeboru na 4. místě se ziskem 12 bodů a skóre 150:120.

Lépe se dařilo družstvu starších žáků vedenému Antonínem Seménkou a Vojtěchem Šimkem. Po podzimu bylo na druhém místě, stejně skončilo i po jarní části soutěže a probojovalo se tak do finále Poháru mládeže ČSR, který vyhráli. Nejlepším brankářem byl vyhlášen J. Holomek, nejlepším obráncem J. Hadaš a nejlepším střelcem V. Vajgl.

Žákyně pod vedením Jitky Čajkové, Pavla Šimka a Věry Leitgebové skončili ve finále Jihomoravského kraje na třetím, tedy nepostupovém místě.

Nový soutěžní ročník 1992/1993 byl zahájen pod novým názvem SPORTOVNÍ KLUB NÁRODNÍ HÁZENÉ VESELÍ NAD MORAVOU. Od této chvíle jsme začali působit jako samostatný právní subjekt. Naším cílem bylo i nadále pokračovat v úspěšné práci s mládeží, která měla být příslibem budoucích dobrých výsledků družstva mužů.

Tradičně byla nová sezóna zahájena 36. ročníkem dvoudenního přípravného turnaje mužů, který byl velmi dobře obsazen - zvítězila Dobruška, Veselí bylo až třetí.

Mistrovská sezóna druholigového družstva mužů byla o poznání horší než v předešlém roce. Po podzimní části byli muži pátí a celou soutěž po absolvování jara zakončili na místě šestém se ziskem 18 bodů a skóre 272:285. Z hodnocení trenéra Jiřího Nejezchleby můžeme po skončení soutěží vyčíst: pro velmi špatný přístup některý mladých hráčů musel být znovu do družstva zařazen nestárnoucí Jaroslav Malík. Na obraně vypomáhal i P. Pavka. Nejlepším střelcem Veselí byl Radek Štos - 75 gólů, Josef Bogar - 56 a Jiří Mrózek - 51. V družstvu Veselí se vystřídalo během soutěže celkem 19 hráčů.

Po přechodu J. Malíka z Béčka do Áčka však zůstalo B družstvo bez vedoucího, což mělo za následek jeho rozpad a nedokončení jarní soutěže, když po podzimu byli na pěkném 4. místě s 10 body.

V oblastní soutěži obsadily ženy 3. místo s brankovým poměrem 114:102 a 15 body. První byly Vémyslice, druhá Jihlava. Nejlepší střelkyní Veselí v soutěži byla Pavla Jánošíková - 41 gólů (3. v kraji), Anička Vítková dala 24branek, Anička Všetulová 21.

Dorostenky vedené trenérkou Jitkou Kadubcovou obsadili v soutěži 4. místo a Romana Dubská se stala nejlepší krajskou střelkyní,k když soupeřkám nastřelila 29 branek.

Žákyně vedené Jitkou Čajkovou hráli v soutěži se střídavými úspěchy, a proto také obsadily jen 3. příčku v oblasti.

Mladší žáci vedení trenérem Josefem Šimkem a vedoucím družstva Karlem Knebel st. dokázali vyhrát krajský přebor Jihomoravského kraje a postoupit tak na finále Mistrovství ČR, na kterém dokázali vyhrát všechna utkání a získat tak titul Přeborníků ČR. Pavel Daněček byl vyhlášen nejlepším obráncem a František Hartmannem nejlepším útoníkem přeboru.

O týden později zopakovali tento úspěch i starší žáci vedení trenéry Antonínem Seménkou a Vojtěchem Šimkem. Tento přebor se navíc hrál na našem hřišti. Nejlepším brankářem byl vyhlášen Jaroslav Holomek a nejlepším útočníkem Vlastimil Vajgl.

37. ročníkem turnaje mužů, v němž zvítězili domácí, byla zahájena soutěžní sezóna 1993/1994 SK NH Veselí n.M. V družstvu mužů pomáhal trenérovi Jiřímu Nejezchlebovi nový vedoucí - Jaroslav Malík. Oba hrající trenéři měli pro nastávající boje k dispozici tuto sestavu: brankáři - Zdeněk Provazník, Marcel Hartman, Vítězslav Mojžíšek a Jiří Nejezchleba, obránci - Pavel Olejník, Rostislav Jánošík, Michal Stánec, Marek Kostelanský, Tomáš Nasku, Jiří Kotek, Petr Pavka, útočníci - Josef Bogar, Jaromír Říha, Karel Knebel, Radek Štos, Jiří Mrózek, Robert Pechal, Vojtěch Kostelanský, Zdeněk Studnička a Jaroslav Malík. Střelecky se v této sezóně nejlépe dařilo Jiřímu Mrózkovi - nastřílel celkem 59 gólů, R. Štos 53 a J. Bogar 31.

V druholigové soutěži skončili muži na pátém místě s osmnácti body a pasivním skóre 267:290.

V této sezoně se k družstvu žen nenašel bohužel žádný trenér, upadala tréninková morálka hráček a s tím související výkony družstva, které skončilo na 5. místě v tabulce, která měla 7 účastníků.

Celkově můžeme říci, že v této sezoně se nám v oblasti mládeže nedařilo jako v sezonách minulých. Bylo to zaviněno tvorbou nových kolektivů, které se musely teprve sehrát.

V sezoně 1994/1995 měl náš sportovní klub celkem 5 družstev (muži, ženy, mladší žáci, starší žáci, dorostenci + přípravka)

Muži startující v druholigové soutěži se umístili po ukončeném ročníku na šestém místě se ziskem 17 bodů. Pod vedením trenéra Jiřího Nejezchleby a vedoucími družstva Petrem Menšíkem a Jaroslavem Malíkem se vystřídala tato sestava: brankáři Jiří Nejezchleba, Zdeněk Provazník, Vítězslav Mojžíšek, Marcel Hartman, obránci Pavel Olejník, Rostislav Jánošík, Michal Stánec, Marek Kostelanský, Jaroslav Holomek, útočníci Radek Štos, Jiří Mrózek, Vojtěch Kostelanský, Jaromír Říha, Josef Bogar, Robert Pechal, Petr Kozumplík, Vlastimil Vajgl a nestárnoucí, stále vynikající Jaroslav Malík.

Další družstva startují v oblastní soutěži a výrazněji se dokázal prosadit pouze celek starších žáků vedený trenéry Rastislavem Jánošíkem a Robinem Pechalem, který ve své skupině dlouhodobé soutěže skončil druhý a postoupil do finále Českého poháru.

Ženy, které se celý rok potýkaly s nedostatkem hráček, skončili v oblastní soutěži na čtvrtém místě. V tomto družstvu se vystřídaly tyto hráčky včetně hráček Vracova: Petra Stuchlíková, Věra Leitgebová, Olga Čechová, Olga Šimková, Petra Ondrůšová, Pavla Šimková, Romana Dubská, Zuzana Čechová, Dana Čáslavská, Simona Chmelařová, Alena Karterová, Petra Křížková, Hana Sobotková, Dáša Sukupová, Jitka Žlebská, Renáta Kristoňová, Linda Ondrejčíková, Jitka Provazníková a Anna Štosová. Trenérem žen byl Radek Štos.

Mladší žáci trénovaní Josefem Šimkem a Karlem Knebelem skončili ve skupině pátí ze šesti startujících, brankový poměr měli 98:197 a 19 bodů. Nejlepší střelec - Martin Fišera 26 gólů. Během uplynulého roku se v družstvu vystřídali tito hráči: brankáři - J. Čechovič, J. Horehleď a M. Zich, obránci - O. Čech, S. Finfera, O. Havel, F. Hostýnek, O. Joch, O. Kotásek, A. Kozumplík, M. Maxera, M. Vaščešen, útočníci P. Bauer, J. Čech, M Fišera, P. Fojtík, M. Kozumplík, S. Molek, V.Šimek a Michal Vojtěch.

Přípravku žáků vede již mnoho let František Bártek. Družstvo, ve kterém jsou ti nejmenší adepti naší házené, nestartuje v žádné soutěži.

O zázemí oddílu národní házené ve Veselí se v této době staral výbor, v jehož čele byl předseda Jaroslav Malík, a členy byli Jiří Nejezchleba, Radek Štos, Jitka Provazníková, Antonín Seménka, ing. Stanislav Procházka a ing. Radim Kotásek.

Od roku 1994 byl předsedou oddílu pan Jiří Nejezchleba, pod jehož vedením se vystřídali tito členové výboru: Vojtěch Šimek st., Radek Štos, Antonín Seménka, Lubomír Bauer ml., Ing. Radim Kotásek, Zdeněk a Jitka Provazníkovi, Milan Doležal, Petr Menšík, Jiří Pechal, Zdeněk Nikl, Zdeněk Kozumplík.

V rámci oslav 60. let národní házené ve Veselí nad Moravou se pořádal kvalifikační turnaj žen o postup do I. ligy, jehož se ale domácí celek nezúčastnili.

Tento soutěžní ročník hrálo družstvo žen naposledy, stejně tak jako ostatní ženské složky své mistrovské soutěže. Hlavním důvodem byl nezájem děvčat o sportování a nedostatek trenérů k dívčím družstvům.

Sezona 1995/1996 začínala tradičně letním turnajem mužů, který měl tento rok pět účastníků (dvě družstva Veselí, Moravská Slavia, Dluhonice a Všenice). Velkým překvapením bylo celkové umístění, když „B“ družstvo mužů dokázalo turnaj vyhrát před naším „A“ družstvem.

Podzimní i jarní část přinášela velmi kolísavé výsledky a tomu odpovídalo i celkové sedmé místo v závěrečné tabulce. Do první ligy postupovala Rokytnice, sestupovaly Opatovice nad Labem, Krčín „B“ a Pustějov.

Mladší žáci se umístili v tabulce krajského přeboru na třetím nepostupovém místě, čímž pro ně tato sezona skončila již v květnu. Úspěšnější byli starší žáci a dorostenci, kteří se 2. místem v krajském přeboru probojovali do finále Poháru ČR a zde shodně obsadili čtvrtá místa.

Do soutěžního roku 1996/1997 nastupovalo družstvo mužů s cílem umístit se v horní polovině tabulky. Před sezonou se muži tradičně zúčastnili domácího turnaje. Tento turnaj měl posloužit jako generálka na II. ligu a družstvo mužů ho vyhrálo.

Podzim se ale z celkového pohledu družstvu mužů nepovedl, protože v podzimní tabulce se muži umístili až na 9. místě jen bod nad sestupovou příčkou. Důvodem bylo hodně prohraných utkání v domácím prostředí a málo výher na hřištích soupeřů.

Protože chtěl trenér mužů pan Jiří Nejezchleba vylepšit pozici družstva mužů v druholigové tabulce, zúčastnili se muži v zimě několika přípravných turnajů včetně domácího turnaje v hale SOU strojírenského.

Druhá liga odstartovala domácím utkání s Dobruškou, které jsme vyhráli v poměru 16:12. Tento výsledek mohl sice vzbuzovat mírný optimismus, ale další výsledky tento optimismus zcela vyvrátily. Opakovala se situace z podzimu. Ztratili jsme mnoho bodů na domácím hřišti a získali málo na venkovních hřištích. Mužstvo dokázalo zabrat až v posledních dvou utkáních druhé ligy, kdy v domácím prostředí porazilo družstvo Albrechtiček a „B“ družstva Staré Vsi nad Ondřejnicí.

Veselí se umístilo na celkovém 10. místě II. ligy B se ziskem 17 bodů.

V tomto roce ale oddíl sklidil velké úspěchy v mládežnických složkách. Družstvo dorostenců pod vedením trenéra Radima Kotáska a vedoucího družstva Jaroslava Malíka vyhrálo krajský přebor a postoupilo tak do finále Mistrovství České republiky, které se konalo v Dluhonicích. Družstvo dorostenců dokázalo vyhrát všechna utkání a stalo se tak mistrem České republiky za rok 1997.

Za tento úspěch vděčíme následujícím hráčům: brankář Lukáš Soukup, obrana: Jaroslav Holomek, Martin Pechal, Tomáš Vajgl, Lukáš Dočkal, Pavel Daněček, Marek Paprskář útok: Robin Menšík, Vlastimil Vajgl, Martin Kozumplík. Nejlepším střelcem turnaje byl vyhlášen Vlastimil Vajgl, nejlepším obráncem Pavel Daněček a nejlepším brankářem Lukáš Soukup.

Další úspěch jsme zaznamenali v družstvu mladších žáků. Pod vedením trenérů Josefa Šimka a Antonína Seménky se družstvo umístilo na 3. místě tabulky Jihomoravského oblastního přeboru, ze kterého se nepostupovalo na žádnou z republikových soutěží. Oddíl národní házené ve Veselí nad Moravou ale pořádal finále Poháru ČR mladších žáků a tak mladší žáci startovali na tomto turnaji z titulu pořadatele. Domácí družstvo ztratilo pouze 2 body a z důvodu lepšího vzájemného utkání s Žeravicemi obsadilo vynikající 1. místo.

Titul vítěze Poháru pro oddíl vybojovala tato sestava: Joch Ondřej – Vaščešen Michal, Kozumplík Tonda, Hostýnek František, Šaněk Filip, Finfera Stanislav – Bauer Petr, Šimek Vojtěch, Fojtík Pavel, Šantavý Josef, Paták David, Tvrdoň Kamil, Kozumplík Matěj, Šedý Lukáš, Fišera Martin.

Bohužel v této sezoně přišel oddíl o svého nadšeného hráče, trenéra a v neposlední řadě nadšeného činovníka pana Lubomíra Nováčka. Od nové sezony byl na jeho počest přejmenován turnaj mužů na Memoriál Lubomíra Nováčka.

Tímto memoriálem byla pro náš oddíl zahájena nová sezona 1997/1998. Na tomto turnaji startovala obě dvě domácí družstva, dále družstva Ejpovic, Drhovic, Dukly Mostu a Vracova. Na prvních dvou místech se umístila domácí družstva následovaná družstvy Vracova, Drhovic, Dukly Mostu a Ejpovic.

Podzimní část druholigové soutěže se nám oproti našim představám nepovedla. Družstvo mužů vedené opět trenérem Jiřím Nejezchlebou získalo pouhých 7 bodů a obsadilo po podzimní části sestupovou 10. pozici.

Cílem pro jarní část soutěže bylo vylepšit naše postavení v tabulce tak, abychom nesestoupili do krajského přeboru.

V jarní části ztratilo družstvo mužů pouhých 6 bodů, čímž odvrátilo hrozbu sestupu a dokonce se vyšplhalo na konečné páté místo se ziskem 23 bodů.

Družstvo mladších žáků obsadilo první místo v tabulce krajského přeboru, čímž se kvalifikovalo do finále Mistrovství ČR, které se konalo v Nýřanech. Na tomto turnaji jsme obsadili krásné druhé místě a získali tak titul vicemistra ČR a stříbrné medaile.

V roce 1997 nás opustil někdejší prvoligový hráč Dvora Králové nad Labem i Veselí nad Moravou a dlouholetý předseda oddílu pan Zdeněk Janoušek.

2. ročník Memoriálu Lubomíra Nováčka byl kvalitně obsazený. Zúčastnilo se ho 8 družstev a naše „A“